Koně a poníci

V roce 1973 , poté co Gherry Hillová ukončila studium a měla příležitost pracovat s koňmi a sledovat práci jiných trenérů , tjistila , že tradičnímu způsobu tréninku koní něco chybí. Zdílo se jí , ýe většina technik příliš spoléhá na sílu a dominanci a že trénink byl vždy rozplánován na 30 dní v měsíci. Doufala , že s koňmi dokáže víc , pokud se zaměří na každého z nich individuálně a výcvik přizpůsobí jejich potřebám.

Když začala trénovat profesionálně , nabízela služby podle hesla dva za cenu jednoho. Její měsíční taxa byla stejná jako u ostatních , ale když ji někdo přivezl koně na měsíční trénink , vzala ho pouze za dvou podmíne: ta první byla že u ní musí být kůň aspoň dva měsíce. Majitelé platili ustájení a krmení na 60 dní , ale trénink jen na 30 dní. A zadruhé , žež majitelům koně po tréninku vracela jejich koně , museli týden nebo dva se svým koněm pod jejím vedením pracovat. 

Během těchto počátečních let do své práce dávala hodně energie navíc a myslí , že to všichni koně ocenili a většina zákazníků také. Jako většina mladých  trenérů do tréninku dostávala koně po obsednutí , u nichž se však vyskytl nějaký problém s osvojili si "špatné způsoby". Na odstranění nežádoucího chování potřebujete mnohem víc času , než když s výcvikem začnete správně už od začátku. Nejhorší prý bylo , že mnoho z těch problémových konímělo nějak zničeného ducha - trénovala koně , kteří byli psychicky úplně na dně , rozklepaní , znižení , otupělí a doslova "vymačkaní jako citron".

Když těmto koním pohlížela do očí a tím i do jejich duší , naučila se , že když ono světélko v koňských očích zeslábne , nebo dokonce vyhasne , je velice obtížné a často i nemožné ho znovu zažehnout. Přisahala si proto , že nikdy nedopustí , aby se koně v její péči nějak rozladili. A chtěla tak poznat , jak a proč se koně vzdávají té jiskry.

Postupně se stala i instruktorkou s učitelkou. Učí lidi , aby pomohla alespoň některým koním zlepšit život.